|
| |
|
|
Změna potřeb u ženy v těhotenství
VAŇKOVÁ, Támar
Bakalářská práce pojednává o problematice změněných potřeb v těhotenství. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část bakalářské práce popisuje těhotenství a to, jaký vliv má těhotenství na ženiny potřeby. Práce se zabývá jednotlivými oblastmi potřeb podle jedenácti vzorců zdraví ošetřovatelského modelu Marjory Gordonové. Cílem praktické části práce bylo zjistit, jak těhotné ženy řeší změny v oblasti potřeb. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka: Kterou z potřeb ženy vnímají jako nejvíce problematickou z hlediska uspokojení? Druhá výzkumná otázka: Na koho se ženy nejčastěji obrací v případě problémů s uspokojováním potřeb? Pro získání dat byl využit kvalitativní výzkum, který probíhal v březnu 2022. Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí polostrukturovaných hloubkových rozhovorů. Ve výzkumném souboru bylo deset těhotných žen. Věkové rozmezí žen bylo 25-37 let. Ženy F3, F4, F5, F7, F8 byly těhotné poprvé. F1, F2 byly těhotné podruhé a F6, F9, F10 byly těhotné potřetí. Rozhovory byly nahrány na mobilní telefon, dále přepsány a kódovány metodou papír-tužka. Z výzkumu vyplynulo, že nejvíce problematická potřeba z hlediska uspokojení vnímají těhotné ženy zvýšenou potřebu odpočinku a sexuální potřebu. F2, F5 a F7 se nedařilo bezproblémově uspokojit potřebu vylučování. Pro F7 bylo těžké vyrovnat se s tím, že v těhotenství byla více podrážděná. F4 a F6 se obtížně vyrovnávaly s tím, jak změny jejich potřeb v těhotenství ovlivnily jejich mezilidské vztahy. Z výzkumného šetření vyšlo najevo, že ženy pro získávání informací nejčastěji využívají internet. V případě problémů se F3, F4, F8 a F9 obrací na svou rodinu a kamarádky. Dalším zdrojem je literatura a profese, kterou žena vykonává. F7 je totiž porodní asistentka. Nezanedbatelným zdrojem informací ošetřující gynekologové, a nakonec také ženy využívají vědomosti z předchozích těhotenství. F1, F2, F3, F4, F5, F6, F8, F9 a F10 změněné potřeby v těhotenství přijaly. Ženy tyto změny očekávaly, vnímaly je jako přirozené a věděly, že změny k těhotenství patří. F7 nedokázala přijmout, že těhotenství ovlivňuje její chování, že je podrážděnější. Tuto novou potřebu však řešila s psychoterapeutem. K řešení změněných potřeb také patřilo to, že ženy hledaly informace o těhotenství a o svých změnách se sdílely se svými blízkými nebo odborníky (psychoterapeutem, gynekologem, porodní asistentkou). Ženy se také řídily režimovými opatřeními, které jim v těhotenství umožňovaly řešit některé potřeby. Například F2 z důvodu zácpy konzumovala více vlákniny a pila vyšší objem vody. Výstupem bakalářské práce je možnost prezentace získaných dat na seminářích pro porodní asistentky.
|
|
|
Informovanost těhotných žen o dárcovství pupečníkové krve
KOLMANOVÁ, Michaela
Tato bakalářská se věnuje dárcovství pupečníkové krve. Práce je složena z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje popis placenty a jejích funkcí, pupečníkové krve a kmenových buněk. Dále teoretická část obsahuje popis techniky odběru pupečníkové krve, kontraindikace odběru a zpracování pupečníkové krve. Také, je zde popsána edukace porodní asistentkou o této problematice. Jsou zde uvedeny banky pupečníkové krve a legislativní ustanovení. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak moc jsou těhotné ženy informované o této problematice. V praktické části této práce bylo využito kvantitativní výzkumné šetření. Vytvořený dotazník obsahoval 18 uzavřených otázek. Výzkumným souborem byly těhotné ženy. Tento soubor tvořilo 244 respondentek. Z toho bylo 155 (64 %) prvorodiček a 89 (36 %) vícerodiček. Z toho 41,39 % respondentek zná využití pupečníkové krve. Pouze 18,03 % respondentek ví, co musí udělat pro to, aby bylo možné odběr pupečníkové krve provést. Správnou dobu odběru uvedlo 19,67 % respondentek. Že maximální doba skladování darované pupečníkové krve je 20 let uvedlo 13,52 % respondentek. V této práci byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza se zaměřovala na to, jestli těhotným ženám podává více informací o této problematice porodní asistentka nebo gynekolog. Od porodní asistentky získalo informace 5,70 % respondentek. Od gynekologa získalo informace 3,70 % respondentek. Statistické zpracování hypotézy nám ukázalo, že není rozdíl v tom, kdo podává informace. Ženy jsou od porodní asistentky informovány stejně, jako od gynekologa. Druhá hypotéza zněla, zda jsou vícerodičky o dárcovství pupečníkové krve informovány více než prvorodičky. Vícerodičky tvořily 36 %, a prvorodičky 64 %. 46,06 % vícerodiček a 38,71 % prvorodiček uvedlo, že znají využití pupečníkové krve. Dobu odběru pupečníkové krve zná 20,22 % vícerodiček a 19,35 % prvorodiček. Že odběr není rizikový pro novorozence uvedlo 50,56 % vícerodiček a 39,35 % prvorodiček. Druhou hypotézu jsme potvrdily. Výsledky této práce ukazují, že ženy o problematice dárcovství pupečníkové krve mají velmi málo informací. Porodní asistentka je kompetentní osoba, a tak by ženy mohla více edukovat o této problematice. Tato práce může být použita na seminářích pro porodní asistentky.
|
|
|
Problematika odběru pupečníkové krve
VAŇKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou odběru pupečníkové krve. Vzhledem k zaměření práce je v teoretické části popsán porod a všechny doby porodní, postup odběru pupečníkové krve po spontánním porodu i po porodu per sectio caesarea i možné kontraindikace odběru pupečníkové krve. V práci je také popsaná role porodní asistentky jako edukátorky ženy o možnosti odběru pupečníkové krve a role porodní asistentky při porodu včetně odběru pupečníkové krve. V neposlední řadě je v teoretické části zmíněna důležitost bank pupečníkové krve, legislativa týkající se odběru pupečníkové krve a transplantace kmenových buněk. Celkem byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda mají porodní asistentky znalosti o odběru pupečníkové krve. Druhý cíl měl odhalit, jestli jsou těhotné ženy informovány o odběru pupečníkové krve, a třetí cíl měl ukázat, zda mají těhotné ženy zájem o odběr pupečníkové krve. Na podkladě stanovených cílů byly zadané i výzkumné otázky. První výzkumná otázka zjišťovala, jaké znalosti mají porodní asistentky o odběru pupečníkové krve, druhá otázka se zabývala znalostmi těhotných žen o odběru pupečníkové krve a poslední otázka zkoumala postoj těhotných žen k odběru pupečníkové krve. Ve výzkumném šetření byly stanoveny dva výzkumné soubory. Prvním souborem bylo šest porodních asistentek, označené PA1 až PA6, které pracovaly na porodním sále minimálně jeden rok. Druhým výzkumným souborem bylo šest těhotných žen, označené T1 až T6, které pravidelně navštěvovaly prenatální poradnu. Výzkum probíhal pomocí webových programů Skype nebo Teams v květnu roku 2020. K provedení výzkumné části byla zvolena kvalitativní metoda, která byla realizována pomocí individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Informantky před zahájením rozhovorů poskytly ústní souhlas se zpracováním dat. Data byla následně analyzována a na základě výsledků byly vytvořeny hlavní kategorie a podkategorie. Po vyhodnocení dat s porodními asistentkami byly stanoveny 2 kategorie a 8 podkategorií. Po vyhodnocení dat s těhotnými ženami byla určena jedna kategorie a k ní 3 podkategorie. První výzkumná otázka zkoumala, jaké znalosti mají porodní asistentky o odběru pupečníkové krve. Výzkumné šetření ukázalo, že porodní asistentky PA2 až PA6 májí dostatečné informace o postupu odběru pupečníkové krve. Porodní asistentka PA1 uvedla, že odběr nikdy neviděla a ani neví, jak se takový odběr může provádět. Porodní asistentka PA5 zase uvedla, že se na stanici, kde pracuje, dříve provádělo až 15 odběrů za měsíc. Byla tudíž nejinformovanější ze všech dotazovaných porodních asistentek. Druhá výzkumná otázka se zabývala tím, jaké znalosti mají těhotné ženy o odběru pupečníkové krve. Výzkum ukázal, že všechny těhotné ženy ví, co je to pupečníková krev, ale většina (T1, T2, T3 a T5) neví, jak se pupečníková krev odebírá a jak se nadále využívá. Třetí výzkumnou otázkou bylo, jaký postoj mají těhotné ženy k odběru pupečníkové krve. Výzkumným šetřením tak bylo zjištěno, že z důvodu nedostatku informací, vysoké finanční nákladnosti odběru a uchování pupečníkové krve, nemají ženy zájem o komerční odběr pupečníkové krve. Důvodem, proč ženy nemají zájem o dárcovský odběr, byl ten, že musí ženy zvolit porodnici, která tento typ odběru umožňuje, a to jsou porodnice ve Slaném, v České Lípě a v Thomayerově nemocnici v Praze. Těhotné ženy uvádí, že jsou tyto porodnice ve velké vzdálenosti od jejich rodiny a místa bydliště, proto si pro porod tyto porodnice nevybírají. Pouze těhotná žena T2 uvedla, že si během těhotenství nasbírá informace a bude o odběru pupečníkové krve pro vlastní účely uvažovat
|
|
|
Těhotná žena v prenatální péči
KRTIČKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá problematikou péče o těhotnou ženu v prenatální péči. Práce je členěna na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část přináší souhrn informací o těhotenství včetně jeho známek, rozdělení, rizikovosti, datace a změn mateřského organismu během těhotenství. Dále je věnována pozornost prenatální péči, její historii, cílům, systému a vyšetřením v rámci prenatální péče. Závěrečná teoretická pasáž se zabývá rolí porodní asistentky v prenatální péči a edukací porodní asistentkou v prenatální poradně. Praktická část bakalářské práce měla za cíl zjistit: 1) jaká je úroveň informovanosti těhotných žen navštěvujících prenatální poradny ze strany porodních asistentek a 2) nakolik sdělovaným informacím rozumí. Vlastní výzkum byl proveden pomocí kvalitativního výzkumného šetření formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření probíhalo od března do dubna 2020. Výzkumný soubor tvořilo 13 těhotných žen docházejících do prenatálních poraden v Broumově a Českých Budějovicích. Rozhovory s účastnicemi byly pořízeny s jejich vyslovenými souhlasy, byly anonymní a označeny zkratkou T1 až T13. Rozhovor obsahoval 17 základních otázek a další doplňující podotázky. Rozhovory byly zaznamenávány na audiozáznam, ze kterého byl pořízen doslovný přepis. Pro analýzu dat byly stanoveny tři kategorie a sedm podkategorií. Z výzkumného šetření vyplynulo, že většina těhotných žen je spokojena se způsobem předávání informací porodní asistentkou, ale nemají dostatečné množství informací o průběhu těhotenství. Většina účastnic uvedla nespokojenost s rozsahem podávaných informací v prenatálních poradnách a nutnost dohledávat si informace z jiných zdrojů. Účastnice by uvítaly lepší komunikaci a větší informovanost o průběhu těhotenství ze strany porodní asistentky i lékaře. Výzkum ukázal, že těhotné ženy nemají dostatečné znalosti o těhotenství, životosprávě v těhotenství, změnách organismu provázejících těhotenství, ani o důvodech vyšetření prováděných v průběhu prenatální péče. Bakalářská práce dokládá důležitost dostatečného informování těhotných žen o problematice těhotenství a prenatální péče. Zdůrazňuje, jak je pro efektivitu poskytované prenatální péče důležitý přístup a komunikace ze strany zdravotnického personálu. Práce by měla pomoct přiblížit prenatální péči budoucím těhotným ženám a může posloužit porodním asistentkám ke zlepšení kvality poskytované prenatální péče a k vhodnější informovanosti těhotných žen.
|
|
|
Výživa žen v průběhu těhotenství: potřeby, znalosti, informovanost a reálné využití poznatků
Pelánová, Natálie ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Tomešová, Jitka (oponent)
Těhotenství je zásadní období v životě ženy, kdy dochází k mnoha tělesným i psychickým změnám. Žena musí myslet nejen na sebe a zohledňovat, co je nejlepší pro ní a její dítě. Pomocí nutričně bohaté stravy je možné ovlivnit zdraví plodu až do daleké budoucnosti. Tato bakalářská práce se zabývá výživou těhotných žen, jejich potřebami, informovaností a využitím získaných poznatků. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V první části rozebírám teoretické znalosti o těhotenství, příjmu energie a stravě v těhotenství. V druhé části probíhá vyhodnocení formou dotazníkového šetření, kdy bylo získáno 196 dotazníků. Dotazník zahrnuje otázky na informovanost žen a jejich zdroje, stravování, doplňky stravy, pitný režim a rizikové složky potravy. Cílem této práce bylo zjistit, jaké má těhotné tělo potřeby, jaké mají gravidní ženy znalosti, zda se cítí dostatečně informovány, kde primárně informace o výživě získávají a jak je poté využijí. Při vyhodnocení hypotéz byly některé potvrzeny a jiné vyvráceny. Hypotéza ohledně toho, zda jsou ženy dostatečně informovány, byla bohužel vyvrácena, jelikož většina žen takový pocit neměla. Další hypotéza ohledně primárního využívání internetu jako zdroje informací byla potvrzena a další potvrzenou hypotézou bylo užívání doplňků stravy u většiny těhotných žen. Závěrem...
|
|
|
Zdravá výživa a sport v těhotenství
Piklová, Lenka ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Coufalová, Klára (oponent)
Těhotenství je období v životě ženy, které od základů mění život její, případně jejího partnera a i celé rodiny, protože na jeho konci je na svět přiveden nový jedinec. Proces jeho vývoje a růstu je samozřejmě uskutečňován prostřednictvím matky, která ho nosí ve svém těle zpravidla po celých devět měsíců, a během tohoto období a dokonce už i před otěhotněním je vývoj jedince výrazně ovlivňován matčiným životním stylem. Zdravým životním stylem je myšlena především pestrá a vyvážená strava a adekvátní pohybová aktivita, které mohou nejen zabránit nespočtu malformací plodu, ale i příznivě ovlivnit průběh samotného těhotenství a následné rehabilitace matky po porodu. Tato bakalářská práce pojednává právě o vlivu výživy a sportu na průběh těhotenství i vývoj plodu. Je rozdělena na část teoretickou, kde jsou shrnuty teoretické poznatky o této problematice, a část praktickou, kde je na toto téma rozveden výzkum. Teoretická část je rozdělena do tří hlavních kapitol. První z nich pojednává o těhotenství jako takovém, tzn. o vývoji jedince, o těhotenských změnách v těle matky a obecně o rodičovství. Ve druhé kapitole je rozebrána prekoncepční výživa a nutrice v těhotenství, včetně rozvedení energetické potřeby, potřeby jednotlivých makroživin a mikroživin, pitného režimu a nakonec alternativních výživových...
|
|
|
Péče o ženu při ukončení těhotenství pro vrozenou vývojovou vadu plodu
Bukáčková, Daniela ; Školoudová, Markéta (vedoucí práce) ; Žižka, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá prenatální diagnostikou, vrozenými vývojovými vadami, jejich screeningem a následnou ošetřovatelskou péčí o pacientku, u které byla zjištěna vývojová vada plodu. Práce je rozdělena do dvou částí, na teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá poznatky o prenatální diagnostice, její důležitosti a následnými screeningovými vyšetřeními, které jsou její součástí. V práci jsou popsány součásti ultrazvukových vyšetření, biochemických vyšetření a vyšetření invazivních i neinvazivních. Práce informuje o vrozených vývojových vadách jak na úrovních chromozomálních, tak na úrovních morfologických. Jsou zde popsány příčiny výskytu těchto vad, jejich dělení, ale i jejich projevy. Na konci teoretické části jsou zmíněné možnosti ukončení těhotenství. Případovou studií se zabývá druhá, praktická, část práce, do které byla vybrána pacientka na Gynekologicko-porodnické klinice, Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Je zde popsán vývoj ošetřovatelské péče, která byla pacientce poskytnuta. Cílem práce bylo sledovat, jak probíhá ošetřovatelská péče u ženy při ukončení těhotenství z důvodu vrozené vývojové vady plodu, ošetřovatelskou péči popsat a vyhodnotit. Následně vytvořit doporučení pro praxi, jak se v těchto situacích chovat a jak s pacientkou komunikovat. Klíčová slova:...
|
|
|
Postavení těhotné ženy v pracovněprávních vztazích
Hejzlarová, Anna ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
Těhotenství je v pracovním právu výrazně chráněné, a těhotná žena tak zaujímá v pracovněprávních vztazích postavení velmi specifické. Po vzniku pracovního poměru, případně právního vztahu založeného některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, totiž začíná působit celá řada ochranných institutů, které těhotné zaměstnankyni zajišťují velice klíčové zvláštní postavení. Diplomová práce je zaměřena primárně na postavení těhotné zaměstnankyně zaměstnané v pracovním poměru, kde jsou instituty ochrany těhotné zaměstnankyně zastoupeny v plné míře. V úvodních částech pojednává o důvodu a významu ochrany těhotné zaměstnankyně, jejím zakotvení v českém právním řádu a významu oznámení těhotenství. Následující části se pak zabývají zejména jednotlivými pracovněprávními instituty, které tvoří zvláštní ochranu a zvláštní pracovní podmínky těhotné zaměstnankyně v době trvání jejího pracovního poměru až do jejího nástupu na mateřskou dovolenou. Závěrečná část pak zdůrazňuje rozdíly v ochraně těhotné zaměstnankyně pracující na některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr oproti ochraně poskytnuté těhotné zaměstnankyni v rámci pracovního poměru. Práce se snaží zmíněné instituty co nejpodrobněji popsat a analyzovat. Tam, kde je to klíčové, poodhaluje za tímto účelem i jejich časový vývoj, vazbu...
|
|
|
Zdravá výživa a sport v těhotenství
Kavalíková, Aneta ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Teslík, Leoš (oponent)
Těhotenství je velmi zásadní období v životě ženy, které začíná splynutím ženských a mužských pohlavních buněk a končí zázrakem zrození nového života. Během tohoto období dochází u ženy k mnoha fyzickým a psychickým změnám, které jsou způsobeny především růstem plodu. Tělo ženy se přizpůsobuje novému stavu a žena může svým životným stylem ovlivnit nejen samotný průběh těhotenství, ale také vývoj, zdraví a růst plodu. Pomocí zdravého a pestrého stravování lze předcházet mnoha vrozeným vývojovým vadám, které by mohly plod postihnout, nebo některým onemocněním, které by se mohly u dítěte objevit po narození. Zdravým pohybem a vhodným sportem může žena zlepšovat svou fyzickou s psychickou kondici a harmonizovat vznikající vztah a pouto s nenarozeným dítětem. Tato bakalářská práce se zabývá právě vlivem stravování a sportu na průběh a vývoj těhotenství. Práce je rozdělena na dvě části. První, teoretická část, shrnuje informace o fyzických a psychických změnách ženy v průběhu těhotenství. Tato část také popisuje obecná výživová a sportovní doporučení pro těhotné ženy. Druhá, praktická část, zahrnuje porovnání těchto doporučení s realitou. Obsahuje výsledky zkoumání znalostí těhotných a netěhotných žen a jejich vzájemné porovnání. V této části jsou obsažena konkrétní doporučení v oblasti stravování a...
|
host ::
RSS.